|
|
Trest smrti a vzdání se práva na život spácháním zvlášť závažného trestného činu
Neradová, Kateřina ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je určit, jaké je postavení práva na život v systému ochrany lidských práv a zda je trest smrti ospravedlnitelným institutem v rámci mezinárodního práva lidských práv. Práce se zaměřuje na trest smrti a jeho historii ve vazbě na právo na život jako jedno ze základních lidských práv. Prozkoumává úmluvy, protokoly a rezoluce vydané v souvislosti s danou problematikou. Práce je členěna do 7 kapitol, přičemž první z nich je úvod, kde si autorka klade otázky o ospravedlnitelnosti trestu smrti. Následuje stručná historie trestu smrti a vysvětlení účelu trestu. Dále je v práci rozebírán pohled mezinárodního společenství na trest smrti, a to jak mezinárodních vládních organizací, tak i neziskových organizací. Stěžejní částí práce je kapitola pojednávající o právu na život, jeho historii, kde všude je právo na život v mezinárodním právu k nalezení, jeho výkladem a judikaturou. V poslední kapitole je rozebírána otázka trestného činu jako aktu vzdání se práva na život. V závěru práce jsou posuzovány závěry, ke kterým se v průběhu práce došlo a návrhy dalších možností řešení situace.
|
|
|
Cílené likvidace jako prostředek boje proti terorismu
Peterová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé V rámci boje proti terorismu mohou vyvstat konflikty mezi zájmem státu na maximální účinnosti metod boje proti terorismu a mezi mezinárodním standardem ochrany lidských práv. Jednou z metod, které některé státy v rámci ozbrojených akcí k potlačení terorismu provádějí jsou cílené likvidace.V tomto světle nabývá na zvláštním významu ochrana lidských práv. Legitimní snaha států o potlačení terorismu a zajištění bezpečnosti nesmí ve svých důsledcích vést k porušování lidských práv. Hlavním výzkumným problémem této diplomové práce je analýza přípustnosti cílených likvidací v současném lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a pravidel pro použití síly mezi státy. Práce hledá odpověď na otázku: "Jsou cílené likvidace přípustnou metodou boje proti terorismu, a to z pohledu lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti?" Pro volbu metodologie práce mi byly inspirací knihy "Vědecká propedeutika pro právníky" od Viktora Knappa, "Metodologie vědy" od Františka Ochrany a "Jak zkoumat politiku" od Petra Druláka. Stať se skládá ze čtyř kapitol. Cíl první kapitoly je deskriptivní povahy a je jím objasnění použité terminologie a obsahu klíčových pojmů. Toto je ovšem cíl jen dílčí, jehož úkolem je připravit půdu pro cíl analytický, kterému se věnuje druhá, třetí a čtvrtá...
|
|
|
Právo na život a trest smrti
Caletka, Lumír ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Shrnutí Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) odsouzeného člověka za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit. V dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny. Vzhledem ke své definitivnosti (nemožnosti jakékoli nápravy po jeho vykonání) se jedná o trest velmi kontroverzní. Jeho zastánci uvádějí, že se jedná o jediný spravedlivý trest za vraždu a jiné závažné zločiny, znemožňuje recidivu a má významné odstrašující (preventivní) účinky. Odpůrci upozorňují kromě morálních argumentů souvisejících s právem každého na život především na nebezpečí justičního omylu, který je v tomto případě nenapravitelný, a poukazují na to, že zas tak odstrašující není a navíc poprava bývá dražší než doživotní vězení. O 70. let 20. století byl trest smrti postupně rušen ve většině evropských a jihoamerických států. Mezi zeměmi, které ho i nadále praktikují, jsou mj. některé ze států ve Spojených státech amerických a Čínská lidová republika Trestem smrti se zaobírám v první části této práce, přičemž se věnuji nejen jeho kontroverznosti ale také jeho legislativním hlediskům a popisuji také katalog jednotlivých druhů výkonu trestu. S trestem smrti bezprostředně souvisí právo na život, které je...
|
|
|
Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Divoká, Simona ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent)
Název práce: Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Autor: Simona Divoká Katedra: Katedra mezinárodního práva Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Abstrakt: Práce je především zaměřena na výklad článku 2 Úmluvy, který garantuje jedno ze základních lidských práv, a to právo na život. V první části práce se zabývám samotnou Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména její aplikací, aby bylo patrné, kdy může dojít k porušení Úmluvy. Dále věnuji pozornost fungování Evropského soudu pro lidská práva, který byl zřízen za účelem kontroly dodržování jednotlivých práv a svobod garantovaných Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly, které se státy přistoupením k Úmluvě zavázaly dodržovat. Poté se zabývám již samotným výkladem článku 2 Úmluvy a snažím se za pomoci bohaté judikatury Soudu popsat, jaké povinnosti smluvním státům vyplývají z článku 2 Úmluvy a jaké musí dodržovat, aby postupovaly v souladu s Úmluvou, kterou se zavázaly dodržovat. Státům vznikají hmotněprávní i procesněprávní povinnosti, které lze dále dělit na pozitivní a negativní. Tyto povinnosti postupně uvádím spolu s konkrétními případy, ve kterých Soud řešil danou problematiku. V práci nechybí ani zmínka o tématech jako je eutanazie, trest smrti...
|
|
|
Cílené likvidace osob jako prostředek boje proti terorismu
Kučera, Tomáš ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V posledních letech můžeme sledovat horlivé debaty o legalitě a morálních aspektech státem podporovaných cílených likvidací jak ze strany představitelů vlád, akademických kruhů, vojenských a policejních složek, zpravodajských služeb, lidsko-právních organizací, humanitárních institucí, tak i médií. Tyto debaty ještě zesílily po zabití Usámy bin Ládina, vůdce teroristické skupiny Al-Kájda, v květnu 2011. Cílem mé práce je odpovědět na otázku, zda jsou cílené likvidace osob přípustným prostředkem boje proti terorismu. Legalita cílených likvidací je analyzována z pohledu mezinárodního práva, konkrétně práva lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti. Práce je složena ze šesti kapitol. Kapitola první vymezuje základní pojmy používané v práci. Kapitola je rozdělena do dvou částí. Část první podává definici cílených likvidací. Část druhá definuje terorismus. Kapitola druhá zkoumá legalitu cílených likvidací z pohledu práva mezinárodní bezpečnosti. Kapitola třetí popisuje paralelní aplikaci práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Kapitola čtvrtá analyzuje legalitu cílených likvidací v rámci práva lidských práv. Zaměřuje se na dva smluvní instrumenty, a to na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských...
|
|
|
Právo na život vs. jeho nepřirozené ukončení
Dupáková, Petra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je objasnění pojmu práva na život v legislativní agendě v České republice i v zahraničí spolu s porovnáním s jeho nepřirozeným ukončením, a to při umělém přerušení těhotenství a při euthanasii. Práce je primárně věnována právní úpravě zmíněných institutů, ale zabývá se i jinými hledisky, jako je náboženství, filozofie a věda. Je koncipována tak, že každá kapitola se ve své úvodní části věnuje určení předmětu tématu, historickému vývoji nejen v České republice, ale i v zahraničí, uvádí možné postupy a postoje, příkladmo zmiňuje a zběžně porovnává instituty podobné. Další části se zabývají právní úpravou ať již práva na život, umělého přerušení těhotenství či euthanasie, provádí komparaci právní úpravy tuzemské s úpravami zahraničními. Ve světle soudních rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva poukazuje na názory a postoje k daným tématům na úrovni mezinárodní. V závěrečné části je pak zhodnoceno jádro problematiky zejména z pohledu právního.
|
|
|
Práva na ochranu osobnosti
Fízeľová, Táňa
Problematika práv na ochranu osobnosti fyzické osoby coby individuality a suveréna je nejen v současné době skutečně aktuálním tématem, které reflektuje změny v souvislosti s událostmi postupného společenského i politického vývoje společnosti Česká republika se po roce 1989 vlivem změn politického prostředí vydala nelehkou cestou přeměny společenských a ekonomických vztahů. Práva na ochranu osobnosti se týkají každé fyzické osoby již ze samé podstaty její existence, tudíž zaujímají významné místo v systému občanského práva, které jim garantuje dostatečnou a efektivní ochranu prostřednictvím svých nástrojů ochrany, především tedy prostřednictvím ochrany soudní. Nutno však konstatovat, že společenské vztahy jsou natolik různorodé a tedy ani není mnohdy v moci zákonodárce taxativní právní úpravou postihnout veškeré počínání člověka. Tato nedokonalost může samozřejmě znamenat, že právní normy jsou mezerovité, často nejednoznačné a systémově nepropracované. Zpracování této disertační práce osvětluje skutečnost, že problematika práv na ochranu osobnosti dosahuje širokého rozsahu, neboť člověk, fyzická osoba, jíž svědčí tato práva, sám je elementárním objektem nevyčerpatelného lidského zkoumání již po tisíciletí, že není ji možné komplexně postihnout pouze v rámci disertační práce. Ve své práci jsem se...
|
|
|
Neviditelní nositelé lidských práv
Svárovská, Gabriela ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent) ; Kandert, Josef (oponent)
Myšlenka univerzální platnosti lidských práv je od konce 40. let 20. století symbolem naděje na všeobecný mír a spravedlnost ve světě. Přestože je fikcí, o čemž poskytuje antropologie nespočet důkazů, povědomí o ní je přesto silné a všeobecně rozšířené a inspiruje mnohé k úsilí o svobodu, důstojnost a k odporu proti násilí. Cílem této práce je na dvou kontroverzních tématech ukázat, jak a proč hodnotově motivovaný boj za lidská práva v praxi často selhává. Cílem však není ušlechtilou myšlenku lidských práv kompromitovat, ale přispět k jejímu důkladnějšímu pochopení a účinnější realizaci. V kapitole věnované ženské obřízce je předmětem kritické analýzy mezinárodní kampaň za vymýcení tzv. ženské obřízky, kterou vede mezinárodní feministické hnutí od konce 70. let minulého století. Pozornost je věnována především manipulaci s fakty a neférové argumentaci, díky níž získala tzv. ženská obřízka nálepku kruté praktiky zaostalých společností, sloužící ponižování a ovládání žen, znemožňující strukturovanější porozumění skutečnosti. V kapitole o potratech se práce snaží pod povrchem debaty o zpřísnění potratové legislativy v současném Polsku odhalit politické a kulturní vlivy, které ačkoli s tématem nesouvisejí, zásadně formují postoje jejích účastníků. Veškerá výzkumná práce spočívá v analýze textů, a to jak...
|
|
| |
|
|
Eutanázie a trestní právo
Karásková, Barbora ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá právními aspekty eutanázie se zvláštním zaměřením na souvislosti trestněprávní. Je rozdělena do čtyř obsáhlých kapitol. První kapitola definuje pojmy, jejichž dokonalé pochopení je nezbytné pro další práci s tématem. Věnuje se tedy pojmu eutanázie a jejímu rozdělení na eutanázii aktivní a pasivní, přímou a nepřímou, vyžádanou a nevyžádanou. Dále jsou na tomto místě zmíněny související instituty jako dystanázie, paliativní a hospicová péče a asistovaná sebevražda. V neposlední řadě tato kapitola představuje některé argumenty pro i proti eutanázii. Druhá kapitola je věnována zahraničním právním úpravám, a to těch zemí, ve kterých je eutanázie, případně asistovaná sebevražda, legální. Širší kontext zahraničních úprav je důležitý pro uvědomění si následků, které by případná legalizace eutanázie v České republice s sebou přinesla. Na příkladu jednotlivých zahraničních států lze zřetelně vidět, co legalizace eutanázie obnáší, jak přísné jsou podmínky, které musí žádost o ukončení života splňovat, a v konečném důsledku se můžeme rozhodnout, zda se přikláníme spíše k vývoji směřujícímu k legalizaci, nebo ke kurzu opačnému. Třetí kapitola je zaměřena na meritum věci, tedy na právní úpravu eutanázie v České republice a souvislosti s právem mezinárodním, občanským, ústavním a...
|
host ::
RSS.